Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 21.12.2012 20:10:42 

JARUTE

ODKAZ NA ČESKÉHO BUBLÁKA
ODKAZ NA ČESKÉHO BUBLÁKA...bublaci.webnode.cz/ 
 
 
 
 
 
 
Bubláci na EV v Nitře
 
Ve dnech 20 . - 22 . listopadu 2009 se konala na Slovensku význačná chovatelská akce. Vystavovatelé z celé Evropy si mohli po třech letech opět porovnat výsledky svého chovatelského snažení a užívat si atmosféry tohoto vrcholného chovatelského svátku. Co je pro sportovce olympiáda, to je pro chovatele Evropská výstava drobných hospodářských zvířat. Přes dvacet tisíc vystavených chovanců bylo zárukou, že většina návštěvníků shlédne své oblíbené miláčky v pestré paletě barevných a kresebných rázů.
Jak nadpis napovídá, zaměřili jsme svou pozornost na kolekci vystavených bubláků. Tato skupina holubů má společný charakteristický hlasový projev-bublání. Na 26. Evropské výstavě bylo vystaveno 9 plemen těchto holubích muzikantů. Čtenáře jistě překvapí, že na přehlídce bylo nejvíce českých bubláků. V konkurenci mnoha plemen se jedná o příjemné zjištění. Ze 127 kusů prezentovaných holubů patřila rovná padesátka našemu národnímu plemeni. Z toho 42 kusů bylo vystaveno v hlavní expozici a 8 kusů žlutých v sekci 2. Evropské výstavy mladých chovatelů.
Nejpočetnějšími vystavenými rázy byli čeští bubláci žlutí a černí. Zvláště kolekce dvanácti černých zvířat získala velice pěkné průměrné ohodnocení 95,25 bodů. A to je velice slušný výkon u holubů s tolika pernatými ozdobami. Na tomto výsledku se podíleli i dva slovenští chovatelé Milan Míča a Martin Lacko. Nejlépe ohodnoceným zvířetem mezi českými bubláky byl modrý tygr (97 bodů). Jednalo se o typické zvíře s hustým a nepolámaným rousem. Kromě výše uvedených rázů mohli návštěvníci obdivovat bubláky bílé, modré, stříbřité bělošupinaté a černé tygry. Posouzení všech plemen bubláků provedl k všeobecné spokojenosti český posuzovatel ze Soběslavi, Jiří Míka. Zvířata v expozici mladých chovatelů posuzoval Theo Schneider z německé Oelsnitce. Hodnocení bylo provedeno odlišným způsobem, než jsme zvyklí z našich výstav. Zvířata se oceňovala, dle zásad Evropského chovatelského svazu.
Druhým nejpočetnějším plemenem (30 kusů)v Nitře byli arabští bubláci. Vystaveni byli pouze ve dvou barevných rázech. Kromě dvou žlutých, byli všichni v barvě bílé. Zde převažovali chovatelé z Maďarska. Dalšími vystavovateli byli Holanďané, Belgičané a Němci.
Další zajímavostí byla expozice německých dvojvrkočatých bubláků. Přestože se jedná o německé národní plemeno, zvířata zde vystavovali pouze Slováci, Maďaři a Rumuni. Podobná situace panovala u altenburského, německého jednovrkočatého, franckého a drážďanského bubláka. Pouze harcburgského bubláka, společně se známým maďarským chovatelem Gézou Kövárim,  vystavoval německý chovatel.
Zajímavým paradoxem je počet vystavených zvířat výše uvedeného altenburského bubláka. Na výstavě byly vystaveny pouhé 4 kusy žlutě plavých holubů. Tento polní bublák, jak se mu také říká, je u nás chován pravidelně, ale v malém množství. Přesto díky dnes už nežijícímu chovateli a jejich propagátorovi, Bedřichu Morovi, ale i Miroslavu Veseckému, doplňovali tito muzikanti pestrost vrcholných výstav v České republice po desetiletí. Jiná situace panuje na důležitých výstavách v zemi jejich původu v Německu. Zde se jedná o velice oblíbené a často vystavované plemeno. Na minulé Evropské výstavě v roce 2006 v Lipsku, bylo vystaveno neuvěřitelných 370 altenburských bubláků v 23 barevných rázech. Přestože Lipsko leží v místě jejich vzniku a to zajisté tehdy ovlivnilo výši vystavených zvířat, byla tehdejší expozice i na německé poměry nevídaná. O to více překvapila malá účast německých chovatelů u většiny německých plemen bubláků na Evropské výstavě v Nitře. Pro zasvěcené návštěvníky byl tento propad zklamáním.
Poslední skupinou byli bucharští bubláci. Rumunští a maďarští chovatelé předvedli holuby černé, černé tygry a žluté. Nejlépe byl oceněný černý holub (97 bodů).
Díky obětavosti vedení Klubu chovatelů holubů českých bubláků, byla v Nitře ukázková expozice našeho národního plemene. V šestiboké ozdobené voliéře si bublalo pestré hejno opeřených krasavců. Součástí byla informační tabule se zajímavostmi z historie založení klubu (od roku 1922), ale i současnosti chovu českých bubláků v zemích České republiky. Vystavení holubi se nevraceli do Čech, ale byli darováni mladým slovenským chovatelům.
V článku neuvádíme jednotlivé výsledky oceněných chovatelů. Ty zajisté budou uvedeny souhrnně v časopise Chovateli. Přesto bychom chtěli poděkovat všem českým vystavovatelům, kteří předvedli české bubláky, ale i ostatní holubí muzikanty, za jejich propagaci českého holubářství na Evropské výstavě v Nitře. Čeští bubláci svým počtem na vrcholné přehlídce dokázali, že určitě patří mezi respektovaná evropská plemena. Všem oceněným chovatelům bubláků blahopřejeme k získaným trofejím.
Text a foto
Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských
Chovatel 1-2010
 
 
 
 
foto  - 2661foto  - 2660foto  - 2662 foto  - 2663foto  - 2664foto  - 2665 foto  - 2666foto  - 2667foto  - 2668
 
 
 
 
 
Den českého bubláka na statku v Osinalicích
V sobotu prvního srpna se sešla skupina spřátelených duší českého bubláka na ekologické farmě Bohuslava Pouzara. Cílem tohoto setkání byla příprava kolekcí a propagace bubláků na 26. Evropské výstave v Nitře. Upoutávky na pozvánce slibovaly bohatý doprovodný program.
Sobotní ráno se probudilo do jasné oblohy a slunce brzy vyhnalo ranní rosu. Cesta nám příjemně utíkala a my jsme se těšili na setkání s chovateli českých bubláků. Zpestřením dne měla být ukázka plemenných hřebců a chovných klisen ze stáje přítele Bohuslava Pouzara.Právě tento chovatel poskytl klubu českých bubláků zázemí pro konání této akce.
Projeli jsme úzkou silničkou v lese a zaparkovali před malebnou zemědělskou usedlostí s prvky lidové architektury. Ekologickou farmu pana Bohuslava Pouzara najdete uprostřed divoké přírody v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Čeští bubláci a brněnští voláči mají svůj domov v roubence, která dělá radost hospodářům už několik století. Jejich bublání a vrkání podtrhuje celou atmosféru statku. Holubi mají volný prolet a náležitě toho využívají. Bubláci se zdržují v předzahrádce za plaňkovým plotem. Mají zde soukromí od všedního ruchu na statku. K odpočinku jim slouží posekaný trávník, sedačky a koupaliště. Žlutě a červeně plaví bubláci si svého domova s radostí užívají. Pohled na holoubky s bohatým rousem a hlavou zdobenou dvěma chocholkami, se rovná uměleckému zážitku.
Brněnští voláči svými kulovitými volátky a temperamentní povahou zdobí většinu střech zdejší zemědělské usedlosti. Jejich časté přelety a bouchání křídly nenechá holubářské oko na pokoji. Přestože předvádění ušlechtilých koní je velmi poutavé, každý hlasitý přelet holubů přes dvůr strhává naší pozornost na tyto krasavce. Dnes již často nevidíte volně poletovat brňáky po střechách hospodářských dvorů.
Počasí, jak jsme se už zmínili, bylo jako ze žurnálu. Po deštivém červenci byla azurová obloha a zářící slunce balzámem na duši. A když se k tomu přidá malebná zemědělská usedlost na Kokořínsku, dá se předpokládat příjemně prožitý den členů Klubu českého bubláka a jejich hostů. Samozřejmě zda nemohl chybět prodejní trh zvířat, kde si chovatelé mezi sebou vyměnili a doplnili své odchovy holubů, ale i drůbeže.
Slibované předvedení plemenných hřebců a klisen českého teplokrevníka ze stáje Bohuslava Pouzara, proběhlo po krátkém občerstvení v nově rekonstruovaném zázemí, již zmíněné roubené části statku. Výbornému domácímu koláči s meruňkami nikdo neodolal. Nejdříve nám Bohuslav Pouzar se synem Vítkem předvedli několik chovných klisen a hříbat. Jistě stojí za zmínku, že poté klisny i s hříbátky sami spořádaně odešly na pastvu a odpoledne v patnáct hodin se opět sami vrátí domů. A čas dodržují přesně, mohli byste si podle nich řídit hodinky.
Rodinná tradice chovu koní trvá u Pouzarů již několik generací a je zde znát obrovské porozumění a láska k těmto ušlechtilým zvířatům. Plemenní hřebci předvedli úžasnou dynamiku a plamennost v pohybu. Je to zážitek, který není možno vidět každý den. Ze stáje Pouzar pochází již mnoho vynikajících sportovních i chovných koní, kteří se uplatňují nejen u nás v České republice, ale i ve světě a již mnohokrát dokázali svoje kvality.
U Bohuslava Pouzara na nás dýchla atmosféra doby dávno minulé, kdy hlavní radostí a pýchou hospodáře byl kvalitní chov koní a holubů. Pěkná zvířata byla výkladní skříní dobrého sedláka. Za špičková zvířata byl leckterý majitel usedlosti schopný zaplatit celý majlant. Dodnes o těchto furiantech kolují obdivuhodné legendy.
Po obědě zahájili přítel Miroslav Červený a Miroslav Fér schůzi, která jak je to již v klubu bubláků pravidlem, proběhla v přátelské atmosféře. Dohodly se počty vystavených kolekcí holubů, propagační nástěnka klubu a doprava zvířat na Evropskou výstavu v Nitře. Logistické informace o hromadném svozu zvířat zodpověděl za ČSCH Slavibor Petržílka. Pokladník klubu MUDr. Jan Vaník uvolnil z truhlice klubových peněz finanční obnos na podporu a propagaci bubláků v Nitře.
V příjemné atmosféře roubené světnice se živě debatovalo o koních, holubech, ale i kulinářském zážitku od rodiny Pouzarů. Několik chovatelů si zakoupilo od přítomného Emanuela Pangráce II. díl jeho publikace o holubech. Výhodou osobního odběru bylo autorovo věnování s podpisem. Na což někteří přítomní v legraci reagovali, že věnování zvyšuje cenu výtisku při prodeji do antikvariátu o deset korun. Ale to nebylo zajisté naší motivací. Když už jsme u tohoto chovatele bílých bubláků, musíme se zmínit o jeho dalším osobitém koníčku. Na setkání přijel se svým silným bublajícím motocyklem. Je vidět, že bublání preferuje nejenom u svých holubích miláčků, ale i své Yamahy.
Příjemný den českého bubláka na farmě v Osinalicích jsme na doporučení organizátorů zpestřili návštěvou turistických zajímavostí v blízkém okolí. Při zpáteční cestě jsme si prohlédli přilehlý středověký hrad Kokořín. Původní zříceninu zrekonstruoval před první světovou válkou rod Špačků. Zajímavostí je, že byli jedni z posledních, kteří byli za své zásluhy pro rozvoj Rakousko-Uherských pošt povýšeni v roce 1916 do šlechtického stavu.
Poděkování za netradiční setkání patří vedení Klubu českých bubláků příteli Miroslavu Červenému a Miroslavu Férovi. Děkujeme také příteli Bohuslavu Pouzarovi a jeho rodině, za velmi příjemně strávený den na jeho farmě a všem přejeme mnoho chovatelských úspěchů.
 
Text a foto
Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských
Chovatel 10/2009
 
foto  - 2356foto  - 2347foto  - 2348 foto  - 2349foto  - 2350foto  - 2351 foto  - 2352foto  - 2353foto  - 2354 foto  - 2355
 
 
 

Úpravy pernatých ozdob u českého bubláka

 

Na školení o novém Vzorníku plemen holubů, mě jeden z jeho autorů, MVDr. Václav Ráček, požádal o sepsání získaných zkušeností s chovem českého bubláka. K tomuto plemeni mám vřelý vztah již od mládí, proto jsem tuto nabídku rád přijal. V časopise Chovatel jsem v minulém roce vzpomínal na své holubářské začátky s tímto plemenem. V tomto článku jsem čerpal z bohatých vzpomínek dlouholetých chovatelů tohoto národního holoubka.

Českým bublákům se na Plzeňsku věnuje několik zapálených chovatelů. Setkávají se na místních výstavách, kde prezentují své chovatelské úspěchy. Jelikož se chovatelé těchto holoubků věnují různým barevným a kresebným rázům, působí kolekce na těchto přehlídkách pestrým dojmem. Pro zasvěcené je to opravdová pastva pro oči. Jedním z nich je Karel Smola.

Tento chovatel se věnoval českým bublákům několik desetiletí. Musím psát v minulém čase, protože v loňském roce ( ze zdravotních důvodů) předal zvířata jinému chovateli. Na holubníku si ponechal české staváky černé bělokosé. I bubláky choval v kombinaci těchto kontrastních barev. Jeho chov černých tygrů byl jeho chloubou. Vedle tohoto kresebného rázu choval bubláky černé, bílé a straky. Karel Smola pochází z obce Dnešice, kde sídlí i jeho domovská základní organizace ČSCH. O své nabyté zkušenosti se rád podělí, zvláště s mladými chovateli. Dohodli jsme se, že na nejbližší výstavě předvede úpravy pernatých ozdob tohoto národního plemene.

Na podzimní přehlídce v Dolní Lukavici, prosluněné podzimním sluncem, seznámil přítomné chovatele s úpravou chocholek českého bubláka. K úpravě mu posloužili žlutí holubi z našeho chovu. Český bublák patří mezi plemena, která se před výstavou pravidelně upravují. Tyto zásahy vyžadují cvik a soustředění. Sledovat práci zkušeného chovatele Karla Smoly bylo nejenom poučné, ale i napínavé. Cílené zástřihy na hlavě vyžadují rychlé rozhodování a velkou dávku trpělivosti. Ještě než se do bubláků pustíme, zmíníme se, jaké náčiní je třeba si opatřit. K úpravám potřebujeme malé ostré nůžky (například na pedikůru) a pinzetu.

U předního vrkoče kryjící čelo, ozobí a zobák do dvou třetin je třeba opatrně podstřihnout nůžkami podpůrné pírka. Ty vrkoč přizvedávají a způsobují různé nepravidelnosti. Jelikož má mít vrkoč tvar pravidelného půlkruhu a od čela by měl být odčísnutý pěšinkou, je třeba upravit přebytečné pírka. Tento nedostatek se do populace českého bubláka dostává s přílivem krve německého dvojvrkočatého bubláka. Je to jeden z negativních důsledků tohoto křížení.

Zadní vrkoč by měl být pravidelný a měl by mít lasturovitý tvar. V praxi opět drobné vady na kráse způsobují podpůrná pírka. Ty se dají odstranit podstřihnutím přerostlých pírek zasahujících do chocholky kaudálním směrem. Po zkrácení pírek se zadní vrkoč většinou vyrovná a získá pravidelný tvar. U zadní chocholky se setkáváme s vadou nazývající se postranní růžice. Tento nešvar je často doprovázen hřívou na šíji. Pokud nejsou tyto pernaté útvary výrazněji vyvinuté, přicházejí opět na řadu zmíněné nůžky. Lehkými zástřihy se vzhled zvířete dá uspokojivě upravit. Zvířata s výrazněji vyvinutými vadami z chovu vyřazujeme.

Když držíme v ruce nůžky, zkontrolujeme u holuba špičku zobáku. Zvláště horní část bývá přerostlá. Zobák působí neuceleně. Jednoduchou korekturou získá špička zobáku požadovaný tvar.

 

U peří ještě zůstaneme. Jedná se o charakteristickou vlastnost českého bubláka. Jeho peří je slité a v ideálním případě vypadá jako by bylo ulito z kovu. Když vezmeme holuba do ruky, zjistíme, že jeho peří má zvláštní strukturu a hebkost. Jednotlivá pírka jsou sotva znatelná.

Poslední ozdobou českého bubláka jsou rousy a supí pera. Při posuzování holuba je rozhodující hustota a pravidelnost. Rousy mají být dlouhé minimálně 10 cm a při pohledu na bubláka zepředu, mají vyplňovat veškerý prostor mezi tělem a nohama.

Při kroužkování holoubat, můžeme odhadovat kvalitu budoucího rousu. Jestliže jsou zárodky brků kolmo nasazené k prstům na noze, je předpoklad, že bude rous bohatý a mohutný. Pokud jsou brka šikmé, bývá rous úzký a nepravidelný.

Důležitým znakem českého bubláka je i postava. Postoj je velmi nízký. Tělo je krátké, široké v prsou a při pohledu z boku dobře klenuté a hluboké. Zvíře by mělo tvořit pověstný klín. Při uchopení holuba máte dojem, že vyklouzává z ruky. Záda by měla být široká, přecházející plynule v dobře složený ocas.

Kromě exteriérových vlastností je pro českého bubláka charakteristická jeho povaha. Vůči chovateli je přítulný a pro tuto vlastnost byl v minulosti velice oblíbený. Přesto se jedná o živého a temperamentního holoubka. Jeho povaha se na plno projeví v jarních měsících při vzájemných námluvách. Zde vynikne jeho nejcennější vlastnost. Bubláním se liší od ostatních skupin holubů. Musí být výrazné, se střídavými hlubšími a vysokými tóny. Někteří chovatelé tento zvuk připodobňují k zurčení horského potůčku. V dávné minulosti bylo bublání hlavním selektujícím znakem tohoto plemene. Nyní se větší pozornost věnuje pernatým ozdobám.

A jak to s bubláním vypadá dnes? Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Záleží na chovateli a barevném rázu. Chovatelů bubláků ubývá a chovatelé jsou nuceni si vypomáhat osvěžováním krve jinými plemeny. Pokud se použije jiné plemeno bubláka, hlasový projev se většinou uchová. Nejčastěji se setkáváme s přilitím krve německého dvojvrkočatého bubláka.O jeho negativních dopadech jsme se zmínili už při hodnocení pernatých ozdob. Dalším používaným plemenem je vogtlandský bublák. Je pro zušlechťování vhodnější kvůli lepší struktuře peří a stavby těla. Jeho nevýhodou je chybějící zadní chocholka. Ta se ale dá během několika generací došlechtit. Původem a typem je k českému bubláku blízká česká čejka. Na tuto příbuznost již v minulosti upozorňoval Václav Tureček. Bohužel zde dochází k výraznému zhoršení hlasového projevu.

Z vlastní zkušenosti musím potvrdit, že se na přílivu nové krve podílí pravděpodobně i nějaké plemeno rejdičů. V chovu máme holubici, vynikajícího exteriéru, se zvláštními letovými projevy. Holubice se pohybuje nevídaným sloupovým letem. Ze země startuje vertikálně do výše hřebenu stodoly a v této výšce stoupá a klesá. Několikrát takto „zapumpuje“ a usedne. Během tohoto letu pravidelně pohybuje rousy, jako by „šlapala vodu“. I při vyrušení dravcem se neletí schovat, ale provádí své letové kreace. Původ této holubice nám není znám a můžeme se proto jenom domnívat, že předkem této holubice je nějaké plemeno rejdiče.

Nejvíce chovaným rázem u nás je český bublák v rázu bílém, černém a modrém. Na Plzeňsku bílé chová již 50 let přítel Václav Tupý. Jeho holoubci si uchovali pěkné hlasové projevy a dobře rozčísnutý přední vrkoč. Začínal ještě s českými bubláky bez pernatých ozdob, které choval v budnících pod doškovou střechou roubené chalupy. Vzpomíná, že se jednalo o holuby hojně chované na Plzeňsku. Barevní měli oranžové oči, bílí vikvové. Nejednalo se o altenburské (polní ) bubláky, vyznačující se perlovou barvou očí. Zajímavý je jeho archiv korespondence s většinou význačných poválečných chovatelů českých bubláků. V době, kdy přepravu zajišťovala česká pošta, docházelo k časté výměně chovného materiálu mezi chovateli.

A co říci závěrem? Nad českým bublákem drží v České republice ochrannou ruku klub sdružující chovatele tohoto plemene. Díky jeho práci a propagaci si udržuje český bublák svoje místo v českém holubářství a bude uchován pro příští generace.

 

 

Text

Ing. Aleš Bukovský

Foto

Bc. Daniela Bukovská, Miroslav Fér

Holubář-1-2009foto  - 2005foto  - 2006foto  - 2007 foto  - 2008foto  - 2009foto  - 2010 foto  - 2011foto  - 2012foto  - 2013

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 jiné zajímavé odkazy
 
 
 chovatelé  jiných holubů...... www.holub.websnadno.cz/ 
                                                 
                                                 paseka-truhlar.estranky.cz 
 
 
CHOVATELSKÉ POTŘEBY..........hradsky-sunk.sweb.cz/index.htm 
 
                                                        images.google.cz/imgres 
 
                                                          holubnik.com 
 
 
jiné odkazy .....................j-n.wz.cz
 
 
                                        images.google.cz/imgres 
 
 
 
 
                                     
TOPlist